|
|
Československá diplomacie a Izrael v letech 1948-1967
Krausová, Noemi ; Putík, Daniel (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Noemi Krausová Bakalářská práce Československá diplomacie a Izrael v letech 1948 - 1967 2015 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vývojem diplomatických vztahů Československa a Izraele v letech 1948 - 1967. Československo bylo vůči palestinským Židům v prvních poválečných letech velmi vstřícné a podporovalo myšlenku na vznik židovského státu v Palestině. Tento "trend" přátelských vztahů se nezměnil ani po komunistickém převratu v roce 1948. Československo se dokonce stalo jedinou zemí, která dodávkami zbraní a vojenského materiálu podpořila Izrael v jeho válce za nezávislost v letech 1948/49. Zhruba od roku 1950, kdy se začal měnit postoj SSSR k Izraeli, se však začal měnit i ten československý. ČSR již bylo Moskvě stoprocentně podřízené a jeho zahraniční politika odpovídala sovětské linii. Vztahy s Izraelem se postupně zhoršovaly, zlomovým bodem byl antisemitský a antisionistický proces s Rudolfem Slánským v Československu v roce 1952. Izraelská strana byla tímto obratem v československém přístupu překvapena. Nastoupená linie nepřátelství vyvrcholila roku 1967, kdy byly diplomatické styky po šestidenní válce úplně přerušeny. Tato práce mapuje vývoj vzájemných vztahů ve sledovaném období, a to na základě obsahové analýzy dokumentů uložených v Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR a v Národním...
|
|
| |
|
|
Proměna postavení nevysídlených Němců v Československu v letech 1945-1953.
Kaufholdová, Jenny ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
V poválečném období byla Československá republika vystavena mnohým problémům a náročným změnám. Jeden z nejtěžších úkolů spočíval především v její obnově, jež měla vést k vytvoření národního státu bez německé menšiny. Celá záležitost se ovšem nejevila jednoduše a narážela na četné komplikace. I když byl poválečný cíl nakonec prohlášený za úspěšný, nebyl dokončen zcela kompletně. Přes veškerá opatření zůstala po roce 1946 v Československu část nevysídlených Němců. Způsob, jakým se k nim přistupovalo, závisel na mnoha faktorech. Souhrnně se však nevysídlení Němci stále nacházeli na okraji společnosti. Jejich postavení se v období třetí republiky postupně měnilo, rozhodující zvrat však nastal poté, kdy Komunistická strana Československa upevnila v únoru roku 1948 svoji moc. Aby se naplnily motivy a ideály nového režimu, musel se změnit i dosavadní přístup k Němcům, kteří v Československu zůstali. Práce se zaměřuje na časové období od konce druhé světové války a mapuje proměnu postavení nevysídlených Němců dle historicky podmíněných událostí až do roku 1953. Porovnává postoje k Němcům v politickém systému třetí Československé republiky a v komunisticky ovládané Československé republice po roce 1948 a zkoumá případné rozdíly.
|
|
|
Soukromé podnikání v Československu v druhé polovině osmdesátých let
Novák, Pavel ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce "Soukromé podnikání v Československu v druhé polovině osmdesátých let" se zaměřuje na období "perestrojky" v podmínkách socialistického Československa druhé poloviny osmdesátých let. Záměrem diplomové práce je popis a zejména zhodnocení počátků soukromého podnikání v socialistickém Československu na konci osmdesátých let. Výzkumnou otázkou pak je, zda měla tato ekonomická forma výroby a obchodu naději na větší rozvoj vzhledem k danému politickému řádu. Odvozené otázky pak jsou, do jaké míry bylo soukromé podnikání úspěšné, jakou a jak velkou odezvu vyvolalo u obyvatelstva a zejména, jak bylo přijímáno a hodnoceno vládnoucí elitou. Práce sleduje proměnu postoje Komunistické strany Československa k soukromému podnikání po nástupu Michaila Gorbačova do funkce generálního tajemníka Ústředního výboru komunistické strany Sovětského svazu a jím ohlášenou přestavbu hospodářského mechanismu jak v Sovětském svazu, tak v jeho satelitech. Primární metodou bude práce s archivními materiály z Národního archivu ČR, Státního oblastního archivu a dalších státních organizací jakožto i práce s informacemi z dobového tisku. Sekundárním zdrojem bude studium a vytěžení literatury vztahující se k danému tématu. Diplomová práce bude rozdělena do několika oddílů. V prvním bude nastíněn sociálně-ekonomický...
|
|
|
Zdeněk Fierlinger a jeho životní osudy po únorovém převratu v roce 1948
Sedmíková, Kateřina ; Šindelář, Jan (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se věnuje osobě Zdeňka Fierlingera a jeho životu, který je zde rozdělen na dvě části. První část práce se zaměřuje na jeho mládí, působení v legiích, vstupu do diplomatických služeb a jeho život v průběhu druhé světové války a krátce po ní. První část práce mapuje důležité události v životě Zdeňka Fierlingera, jimiž byl následně směřován až do služeb komunistické totality v Československu, prosazené v únoru roku 1948. Druhá část bakalářské práce se zaměřuje na život Zdeňka Fierlingera po roce 1948. V tomto hlavním úseku se soustředí na jeho celkové politické působení ve vysokých stranických funkcích, a především na podíl Zdeňka Fierlingera na budování komunistického režimu. Je založena na pramenném bádání, vybrané odborné literatuře a doplňujících zdrojích, jimiž jsou především rozhovor s Paulem Fierlingerem v rámci orální historie, dobový tisk, univerzitní práce a internetové zdroje. Cílem práce je komplexně zpracovat život Zdeňka Fierlingera se zaměřením na události, které formovaly jeho odkaz v dnešním povědomí, tedy zejména na události po roce 1948. KLÍČOVÁ SLOVA Československá sociální demokracie, komunistické Československo, KSČ, únorový převrat v roce 1948, československá diplomacie
|
|
|
Komunistická strana Československa a parlamentní volby v roce 1925
KOLAŘÍK, Petr
Předkládaná diplomová práce se zabývá vývojem Komunistické strany Československa vletech 1921-1925, jejím působením ve stranicko-politickém systému první Československé republiky a volbami do Národního shromáždění, které se konaly v listopadu roku 1925, v nichž změřila síly a popularitu s ostatními politickými stranami. Pro Komunistickou stranu Československa se jednalo o první parlamentní volby od svého vzniku. Zaznamenala v nich však obrovský úspěch, když obdržela téměř jeden milion volebních hlasů a stala se tak druhou nejsilnější stranou v celém Československu. Větší pozornost je věnována vnitrostranickým sporům, které doprovázely stranu během jejího vývoje po téměř celá 20. léta 20. století, postojům KSČ vůči státnímu režimu, metodám šíření marxisticko-leninské ideologie v době volební kampaně a výsledkům voleb z komunistického pohledu.
|
|
|
Literární noviny, Literární listy a Listy (1966-1969): Příběh zániku týdeníku Svazu československých spisovatelů
Čáp, Johan ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Literární noviny patřily v 60. letech 20. století mezi nejvlivnější periodika v Československu. Tato bakalářská práce má za cíl popsat fungování tohoto literárně- kulturního časopisu mezi lety 1966 až 1969, kdy došlo dvakrát k zastavení vydávání i dvojímu přejmenování - nejprve na Literární listy a později na Listy. V teoretické části se práce zaměřuje na fenomén kulturních časopisů, fungování cenzury i významným tématům, kterými periodikum ovlivnilo soudobý diskurz. V praktické částí pomocí kvalitativních metod - historicko-srovnávací analýzy a analýzy textů - shrnuje obsahové i grafické proměny periodika v jednotlivých etapách, složení rubrik a dává vše do kontextu s ostatními kulturními periodiky tehdejší doby. Součástí bakalářské práce je taktéž orálně-historický rozhovor s tehdejším vedoucím rubriky kulturní a umělecké kritiky týdeníku Vladimírem Karfíkem - jedním z posledních žijících redaktorů Literárních novin popisované doby. Ze závěrů vyplývá, že strukturálně se periodikum v průběhu zkoumaných tří let měnilo relativně málo, obsahové změny odpovídaly soudobému vývoji - zpřísňování či uvolňování tiskového dozoru. Unikátní interview s Vladimírem Karfíkem pak doplňuje některé detaily, které se neobjevují v odborné literatuře a současné publicistice. Rozhovor samotný je sondou do atmosféry...
|
|
| |
|
|
Kritéria pro zákaz či pozastavení činnosti politické strany a jejich naplnění Komunistickou stranou Čech a Moravy
Sedlář, Jiří ; Hájek, Lukáš (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Téma zákazu či pozastavení činnosti Komunistické strany Čech a Moravy (dále jen ,,KSČM") již dlouhou dobu rezonuje českou společností. Cílem práce je na základě shrnutých kritérií a expertních znaleckých posudků zodpovědět, zda KSČM nesplňovala v určitém období své existence (1989-2012) podmínky k tomu, aby došlo k jejímu zákazu či pozastavení činnosti. Text se v teoretické rovině opírá o koncept obranyschopné demokracie, jehož základy jsou čtenářovi přiblíženy jak v obecném pojetí, tak i v podrobnější podobě v prostředí ČR. Práce mimo jiné reflektuje vybrané historické kauzy spojené s komunistickou stranou, které vedly k rozvinutí tohoto konceptu v ČR. Jednotlivé snahy o právní postih komunistické strany vyvrcholily v roce 2011 žádostí Ministerstva vnitra o expertní znalecké posudky. Cílem těchto posudků byla podpora argumentace připravovaného návrhu na pozastavení činnosti KSČM. Výsledkem této práce je zjištění, že na základě porovnání obecných kritérií a argumentace ze znaleckých posudků nemohlo dojít k zákazu či pozastavení činnosti komunistické strany.
|
|
|
Komunistická strana Československa na cestě do ilegality
Vostrčil, Jan ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Bakalářské práce pojednává o možnostech semilegální práce KSČ od konce dvacátých let až po konečné období legality KSČ během tzv. "druhé republiky". Samotná práce je rozdělena na tři tematické bloky. První blok se zabývá kontextem v podobě vývoje stranického systému od konce 20. let do konce první republiky, a také právním rámcem pro ochranu republiky. Druhá část již je věnována samotným dějinám KSČ během tohoto období. Třetí část již je věnována analýze možností semilegální práce, což je hlavním tématem moji práce. Hlavním cílem je ukázat možnosti semilegální práce. Fakticky jde o způsob analýzy tehdejšího oficiálního stranického tisku, ve kterém mohly vycházet články o činnosti ilegálních zahraničních stran. Tyto články mohly posléze sloužit jako vzory pro domácí ilegální práci. Tento fakt je zkoumán ve druhé části analýzy. Práce se také částečně dotýká otázky vlivu Kominterny na organizaci těchto činností a i obecně vlivu na Kominterny na vnitřní řízení strany. Samotná analýza vychází z analýzy článků oficiální komunistických tiskovin (Rudé právo, Rudý prapor, Pochodeň atd.). Druhou část zdrojů tvoří archivní záznamy, podle kterých lze potvrdit možnosti užití těchto ilegálních metod práce. V samotné analýze se mi podařilo dojít k závěru, že zahraniční vzory, které mohli lidé nalézt v...
|
host ::
RSS.